Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Remember me - 40

30. června 2016 v 20:22 | Saskie |  Remember me
Takže čůs
Už zase
Nějak moc aktivity.
Nějak moc najednou
Je to divný
Dík Julku, že tě ta povídka tak zajímá xDD
Takže... jo
Blahopřeju k vízu všem. Yay. Prázdniny jsou tady.
Takžééé... yo, doufám že se díl, který daruju zase tobě Julku, prý za vízo, bude líbit xD
Enjoy




"Co je psáno, to se nezmění" Vysmál se mi a odkráčel do hotelu.
Počkat.
Cože
Takže…
Takže jsme se jako nedohodli?
Ale…
FUCK!

Když nadešel večer, schválně jsem se chtěl kdekoliv zdržet co nejdýl. Chtěl jsem hrát ping pong, který jsme měli k dispozici na verandě hotelu. Ale jelikož byl teprve březen, tak večer začínalo přituhovat a stupně se hrnuli k nule. Maik, Alex, Stefan, Tim, nebo kdokoliv jiný se mnou nechtěl hrát už když se čas chýlil k půl desáté.
JO! Přiznávám! I já měl tak zmrzlé prsty až mě to pálilo, ale já potřeboval mít jistotu, že když přijdu do pokoje, tak Noe bude spát. Bude to tak pro nás oba lepší.
Nicméně, spolužáci byli až moc měkký na to, aby tam hráli ještě chvíli. Navíc chtěli jít spát brzo -což je až neuvěřitelný-, nejspíš kvůli tomu, že Nick je chtěl už ráno vyslat na ten slíbenej výšlap do hor, u kterých hotel byl.
Budiž…
Ještě asi čtvrt hodiny jsem se motal po hotelu, než mě chytil Nick a vynadal mi, že už je dávno po večerce a poslal mě spát.
Jen jsem zatočil za roh k pokoji, slyšel jsem, jak Nick řve znovu.
To se tu motal ještě někdo? Pokud nemohl spát, tak mi měl říct >< proč jsem se asi ptal všech jestli nechcou něco dělat?
Sáhl jsem po klice a otočil se na příchozího, který schytal stejné kázání jako já.
S hlasitým povzdechem se poškrábal na hlavě a pak vzhlédl ke mně.
"Ty?" Probodl mě pohledem
"Sakra a já doufal, že když se budu courat, tak mezitím usneš, a ty se motáš tady…" Oplatil jsem mu pozdrav s povzdechem.
"Nápodobně…" Ujistil mě můj spolubydlící o tom stejném nápadu a oba jsme vlezli do pokoje.
Nakonec jsme spali tím stylem, že Noeru měl hlavu u dveří, já na druhé straně pokoje a nohy se nějak vlezli doprostřed. I kdybych mu měl čuchat nohy celou noc, je mi to jedno! Lepší než s ním spát tváří v tvář.
Otočil jsem se čelem ke zdi a snažil se usnout, naštěstí se mi to podařilo téměř okamžitě.


Úterý 31. Března

Skláněla se ke mně.
Stín mé matky hádám. Byla tma, nejspíš mě uprostřed noci přišla zkontrolovat a přikrývala mě skopnutou dekou. Byl jsem rozespalý. Moc jsem nevnímal. Znáte takový ten stav, když spíte tvrdým spánkem jen na jedno oko a na druhé jste v polospánku? Tak přesně v takovém stavu jsem se nacházel.
Cítil jsem se zase jako dítě. Nejspíš jsem byl zase ve snu nah?
Trochu jsem mrknul, abych teda mohl víc vnímat, ale cítil jsem se ještě více ospale.
Nade mnou byl pořád stín. Kupodivu téměř stejný jako v minulé sekundě, jen kolem bylo méně světla.
Prostě to najednou byla jen čistě černá silueta. Stín. Ruce měl natáhlé k mému krku, jakoby tam právě přitáhl deku, tam se ruce zastavily.
Je to sen, že? Proč taky ne. Napadlo mne.
Asi se právě změnil na noční můru.
Prsty obtáhl kolem mého krku, palce přitlačil na moje tepny a začal mě rdousit.
Když mi vlastně došlo, co se právě odehrává, škubnul jsem sebou a snažil se jeho ruce odtáhnout co nejdál.
Snažil jsem se křičet, ale nemohl jsem.
Tohle nebyl sen.
"N-noe…?" Zachraptěl jsem
Nenávistně se nade mnou skláněl a ruce mi tlačil ke krku, jakoby jej chtěl zlomit
Jeho oči byly zalité vztekem a nenávistí.
Snažil jsem se škrábat, trefit ho pěstí, nebo odstrčit. Cokoliv by teď bylo fajn!
Ale on to jen snášel. Panikařil jsem tak, jako ještě nikdy -za tu dobu co si pamatuju-
V krku jsem měl pocit jako bych se měl co chvíli pozvracet, cítil jsem tlak dokonce i v nose a na čele.
"Neb-..ud-eš-… p-ak..jako -..já..?" Dostal jsem ze sebe z posledních sil. Snažil jsem se ho hlavně přesvědčit, aby mě nechal. Svalit na sebe 'přiznání' mě mohlo zachránit, myslel jsem.
Trochu mu škubnulo v ruce, cítil jsem to na krku.
Jeho ruce se roztřásly.
Ale noták do prdele! Váhej víc výrazně! Nemůžu dýchat! Povol stisk nebo něco!
Začínalo se mi zatmívat před očima. Silně mi tepalo ve spáncích. Pulz jsem cítil dokonce i ve rtu.
Bolí to.
Z nosu mi začal téct pramen krve.
Myslím že se mi z očí vyvalily slzy paniky a bolesti. Nestydím se to přiznat.
Právě teď jsem fakt šílel strachem. Kdo by si pomyslel, že toho bude opravdu schopnej?
Já ještě nechci zemřít…
Lapal jsem po dechu, chraptěl a už čím dál tím slaběji ho škrábal po ruce. Prsty jsem ho z posledních sil zatahal za rukáv a cukavě se ho snažil odtáhnout.
Už jsem nemohl nic dělat. Neměl jsem sílu.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Julek Julek | 30. června 2016 v 20:34 | Reagovat

FAKIN SHIT M8
CO TO TA NOEMOVA ARCHA ZASE DĚLÁ
OMG OMG DALŠÍ DÍL
CO TO JE
TO FAKT ? TO SE FAKT DĚJE ?!
huuuuuuuuuuuuu

2 Bai Bai | E-mail | Web | 5. července 2016 v 18:58 | Reagovat

Souhlasím :D honem další, nevěřím, že ho chce fakt uškrtit, on to jako opravdu není sen?? ale no tak, přece by nespáchal vraždu na školním výletě!!
Piš, nebo přidej další!! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama