Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Remember me - 34.

7. února 2016 v 13:52 | Saskie |  Remember me
Uh, čus!
Máte se?

Uhhh takhle, jakože čekala jsem že to bude delší yo, ale prostě je to krátké, a po tomhle začíná nový den, takže mi je to takové blbé to dávat jakože rovnou, nebo tak krátký ok, takže ehh
Vzala jsem kousek z minulého dílu, u kterýho jsem si nevšimla, že je tak zatraceně dlouhý.
Takže jako ehh, nelekejte se, že už jste to třeba četli, jakože druhá část je nová ok?
Sorreh za zmatky >>
Stížnosti uznány.




Budiž buď zbaven postu nejlepšího přítele!
Vrátil jsem se pohledem k zasněné čtyřicátnici v jeanách a bílém tričku s hnědými vlasy v culíku s potutelným úsměvem.
Zavřel jsem oči, jako bych byl připraven na smrt. Jako bych už svázaný klečel na kolenou a naproti mně byl nějaký týpek, který mě měl zastřelit.

"Mami, mami stačí. Už seš nesnesitelná." Zastavil ji Maik.
Budiž buď povýšen na nejlepšího přítele!!
Když jsem otevřel oči, Maik měl ruku na jejím rameni, ona ještě v póze horlivého řečníka zaražená v půli slova na něj koukala.
"PCH." Prskla na něj "To není pravda, že ne?" S nadějí se na mě otočila.
Eh. Uh. Co mám dělat? Už to nejde vydržet, ale nechci bejt za kreténa!
"No jistě, chtít od otroka názor na své bití s bičem v ruce. Fakt geniální mami." Prohlásil jenom Maik a jeho matka se s povzdechnutím zvedla.
"Máte hlad chlapci?" Usmála se na nás a odešla do kuchyně.
"Um ne, děkuji" Zamumlal jsem trochu šokovaně.
"Pojďme ven" Maik kývl hlavou ke dveřím a odebral se směrem k botníku. Kývl jsem, ale zamířil jsem do kuchyně i s batohem.
"Um, já jen- chtěl bych se na něco zeptat." Proč jsem na to nepřišel dřív? Ani ji nemusím oslovovat!
Otočila se ke mně se zvědavým pohledem
"Zítra jedeme se třídou na výlet."
"Proboha tys to ještě nevzdal?" Povzdechl si Maik, ale na rtech měl vítězný úsměv, protože předešlé papíry zničil.
Hah, ještě nevěděl, že mám další kopii právě pro tenhle případ.
"Výlet? To je skvělé." Zazářila "Pamatuji si jak jsem já se školou jezdívala na výlety… ah. To je už doba…" Prohlásila zasněně ale pak se zarazila "Teda- zas tak dávno to není že. Je to jen pár let." Ujišťovala mě
Jo. Jasně.
"Ano, máme nového učitele, a aby znal studenty a tak, tak zařídil tenhle seznamovák. A… Chtěl bych se zeptat, jestli byste-BYS souhlasila, kdyby jel i Maik." Ujišťoval jsem se já a kývl směrem k němu.
"No jistě! To by bylo úžasné!" Vyjekla vysokým hlasem takovým způsobem, až mě bodlo v hlavě.
"Tak, když jste pro, tak vyplníte-Š tohle? Je to na týden, a výdaje nejsou vůbec špatný." Z batohu jsem vytáhl další papír a Maik už se k němu sápal, ale držel jsem ho od nich.
Jeho matka spokojeně vyplnila formulář, z peněženky vytáhla danou částku a hodila mi to zpátky do tašky s Maikovým neustálým řvaním "Já tam nepojedu!", "nechci!" a "k tomu mě nedonutíte!"
"Odjezd je od školy v devět že? Dobře, ale musíš na něj dohlédnout ale sám, já jdu v sedm do práce" Povzbudivě se na mě usmála
To bylo jednoduchý…
Až podezřele moc jednoduchý…
"Tak už pojďme!" štěkl Maik a táhl mě nasraně ke dveřím.
Um. Nechci nic říkat.
Nechci nic zakřiknout, ale…
Myslím, že jsem vyhrál!



Zavřel jsem za námi dveře a trochu s Maikem zacloumal
"Pojedeš na výlééét~~ Už neunikneš!" Zasmál jsem se
Maik mě chytl kolem krku a jemně, ze srandy mnou cloumal.
"Však počkej! Jestli se tam něco stane tak tě dorazím!"
Když jsem trochu zvedl hlavu, všiml jsem si právě kolemjdoucího, který se na nás ohlédl při jeho cestě na jistě lepší místo, než bylo tohle.
Očima jsem našel jeho oči, abych měl přehled o tom, co si o nás asi musí myslet.
Jemně se na mě usmál. Ale spíš tím stylem, jako bych mu právě bodl nůž do hrudi a ještě mu říkal: 'Směj se!'
Byl to Márty.
Trochu jsem se zarazil.
Takový úsměv mě vážně zabolel. Dost.
A myslím že by zabolel i absolutního cizince.
Tohle se totiž moc nevidí.
Maik mě pustil, když viděl, že jsem se nebránil a taktéž se podíval na cizince, který teď už k nám byl plně otočen zády.
"Ty ho znáš?" Maik trochu mhouřil oči, snad aby ho rozeznal jenom z pohledu zezadu.
"Ah… Jenom bývalý milenec" Jemně, ještě trochu zaraženě, jsem mávnul rukou.
"Tch" Zaslechl jsem jenom slabě uchechtnutí od vzdalujícího se Martyho.
Maik jenom kývl a rozešel se na druhou stranu. Nejspíš ho neslyšel.
Já šel za Maikem, ale ještě jsem se letmo otočil po Martym.
Rukávem si asi promnul oko nebo dvě, jakoby mu do nich něco spadlo a pokračoval poškrábáním se ve vlasech, jakoby to ruka ve vzduchu už od začátku měla za hlavní cíl. Vypadalo to velice… nenápadně.
Asi jako kdybych někoho přistihl při krádeži, ale on se mě gesty snažil přesvědčit, že to už od začátku bylo jeho.
Takový trapný pokus o záchranu…
Brečel…? Brečel že?
Nechtěl jsem to říct tak nahlas, aby to slyšel…
Jestli to, že jsem ho měl fakt rád, byla pravda, tak to nemohl být úplnej kretén.
Aspoň doufám.
Nechtěl jsem ho zranit, ale… je to pravda. Je to bývalý… m-mi-milenec. Nehodlám s ním spát.
Nehodlám spát s žádným chlapem. To je přece divný.
Prostě to nemá budoucnost. A ještě k tomu ho vůbec neznám!
Následoval jsem Maika a nechal myšlenky… na tohle, stranou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 it's dat booooi o shit waddup it's dat booooi o shit waddup | 26. června 2016 v 20:07 | Reagovat

Oh god.
Kámo, nevím proč, ale tenhle díl mi příjde silnej, hlavně ta druhá část, jako bych to cítil. Hrozně se mi líbí styl psaní této povídky (Nevím, jestli tak píšeš všechny, jsem hrozný kámoš xD), takový jednoduchý a přitom to má takový to svý vlastní magic, víš co. Stejně to z toho jde cítit. A úplně- shit shit shit, Kailuse Mártyho mi tu bylo líto. Fuckin' hell m8.
Tohle začíná být fakticky zajímavé.
A fakt, hrozně se mi líbí jak je to napsaný.

2 Aya Aya | 3. května 2017 v 12:29 | Reagovat

Proč? Tak krutý díl? T-T
Krute jak pro Maika tak i Martyho T-T :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama