Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Remember me - 33.

20. ledna 2016 v 19:27 | Saskie |  Remember me
Yoh, jsem tu zas
yo, zase s tím samým, takžeee
it's not my fault.
Díl je pro Yukihó, protože je dobrej pěvec, chapeš xD
Yoh
užij si to xD Zas mi někdy něco pošli


Je takový delší, ale nějak nemám čas to zkracovat. Sorreh~
Teď se jdu učit, zatím čůs






"N-ne, už jsem se tak narodil. Nemohl jsem skoro chodit ani do školky. Všichni ode mě museli být aspoň metr a půl, ale když se to učitelce nelíbilo a přisunula mě k ostatním, nebyl jsem schopný vůbec ničeho, šílel jsem z toho. Přestal jsem chodit…"

"Tys nechodil ani do školky? Páni" Hvízdl jsem "Takžé…" Zamyslel jsem se "Takže jsi nikdy neměl možnost zjistit, jestli tě to už nepřešlo! Come ón! Zjistíme to!" Usmál jsem se na něj bezstarostně



"Přešlo? Přešlo? Vidíš tu ruku?" Natáhl ke mně totálně roztřesenou pravačku. Myslím, že teď v něm bylo zemětřesení.
"Jenom představa! Tohle mám jenom z představy! A ty mi říkej, že mě to přešlo."
Trochu se mi zdálo, že byl naštvaný.
Hah, nechápu proč.
"Okey, Okey. Tak to pojďme změnit!" Vyskočil jsem a vytrhl mu papíry
"Cože?" Na sekundu se zarazil a já už znova vyplňoval papíry a zamířil jsem do kuchyně, aby mi je neměl jak sebrat.
"Tak příjmení potom." Zamumlal jsem a pročítal jsem další kolonky k vyplnění, ale to už se za mnou zase hnal on.
"éééé… Ano, souhlasím aby se můj syn/dcera zúčastnila blablabla…" Zakroužkoval jsem možnost
"vrať to!" řval po mě Maik
"Jak jako vrať. Dyť jsou to moje papíry-"
Najednou se ozvalo šramocení klíčů v zámku a cvaknutí dveří
Oba jsme se zarazili.
"To je moje máma. Pozdrav ji "ahoj" jasný?" Upozornil mě.
Zarazil jsem se. Uh, cože?
"Jsem doma" Ozvalo se ode dveří.
"Ahoj" Odpověděl jí Maik
"Maiku, ty nejsi-? Oh on je tady! Neviděla jsem tě tak dlouho! Jak se máš? Už jsi v pořádku?" Jen co udělala pár kroků do obýváku a za rohem si mě všimla, vrhla se ke mně a láskyplně mě objala.
Eh. Eh. Uh. Jo! Musím říct ahoj, že?
"Dobrý den, ano, už je mi lépe." Pozdravil jsem, usmál se a pak se zarazil.
Periferním viděním jsem viděl Maika jak si hodil facepalm a zklamaně zakýval hlavou.
"Dob- Dobrý den? No slyšela jsem, že jsi ztratil paměť, ale to vypadám tak staře, aby se mi říkalo 'dobrý den'? Nejsem tak stará ne? Vždyť je mi jenom 28-"
"43" Opravil ji Maik
"-Ale nejsem stará! Nebo jo?"
"Eh-Eh, ou, ne. Ne. Nejste. Vypadáte mladě." Trochu jsem jí zalichotil a viděl jak si Maik hodil další facepalm
"No když ne, tak se mi snad nemusí vykat ne? Že? Přece jenom NEjsem stará." Trochu mě popíchla varovným pohledem
"Uh, j- jistě." Nevinně jsem se usmál.
"Tak," Trochu se uvolnila, když mezi námi jasně vytyčila náš přístup. Poklepala mi po ramenech a usmála se
"už je ti lépe? To ráda slyším. Omluvte mě kluci, ale potřebuju na záchod" Rychle se sbalila a odskákala si odskočit. Nepotřeboval jsem vědět kam jde. Fakt ne.
Podíval jsem se na Maika stylem 'to fakt?' a on jen kývl ke dveřím, že půjdeme.
Zamířil jsem tedy ke svému batohu a pak mi až došlo co držím v ruce
"Ne, počkej. Ještě se jí musím zeptat, na ten výlet. Jak ji mám oslovit? Nerad bych schytal půlhodinový proslov." Zvědavě jsem se na něj podíval a on jen pokrčil rameny.
"Normálně. Teto."
Uh, to mi přijde logické. Vypadá to, že jsme si blízcí, takže by to i dávalo smysl.
Když se vrátila, tak jsem spustil.
"Um, teto, chtěl bych se tě zept-" ale přerušila mě
"Teto?" Podívala se na mě stylem 'to jako myslíš vážně?'. Maik využil mojí absolutní zmatenosti, vyškubl mi papíry tak, aby si ho ani jeho matka nezastavila a pomaloučku je roztrhal na druhém konci místnosti.
"Teto? Jakože už jsme si přece řekli, NEjsem tak stará, abych byla tetou. To je skoro horší jak 'babi'. Já NEjsem teta. Pojď. Popovídáme si o tvém přístupu." Šťouchla mě tak, abych spadnul na pohovku a ona si sedla do křesla vedle.
Schytal jsem půlhodinový proslov.
Díky Maiku.
Fakt.
Super.
Fakt super.
Počítal jsem minuty, sekundy, setiny když jsem musel. Ona prostě ne a ne ztichnout. Když začala mluvit, bylo asi 9:58.
Nevím o čem mluvila, když jsem se na chvíli odpoutal od odpočítávání jejích cenných sekund života, zjistil jsem, že vůbec nemám šajna odkud se kam dostala a co to sakra má být.
No musím ji nechat domluvit a pak se na to zeptat, ale myslím, že čím déle tady sedím, tím víc se mi rozpouští mozek.
Bezduše jsem zíral ani nevím kam. Úplně mi zavařila hlavu. Asi už vím, jak se cítí zavirovaný počítač.
Když jsem se podíval na hodiny, bylo 10:26
Proboha.
To už dýl nevydržím.
Proč jsem vůbec celou dobu zticha?
Asi protože, já nevím. To jak mluví ve mně vzbuzuje svým způsobem respekt. Nebo strach, nebo já nevím… něco.
Okey, okey, okey… půl hodiny. Už jenom minutku a pak ji fakt pošlu někam, protože tohle už nejde. Z mýho mozku mi zbyde tak maximálně koktejl!
Vrátil jsem se k odpočtu sekund.
Až nakonec
Nadešel můj čas.
10:28. Přesně půl hodiny od té doby co spustila.
Půl hodiny pekla a už to trpět nebudu.
"Um, už to chápu. V pohodě" Přerušil jsem ji a usmál se. "Chtěl jsem se jenom zeptat, zít-"
"Nepřerušuj mě." Napomenula mě moje nejoblíbenější 'teta' a pokračovala ve svém monologu.
Neměla tón, který by mi dovolil další protest.
Nechtěl jsem ji znovu přerušit. Prostě jsem na to až moc velký slaboch.
Zoufale jsem pohledem vyhledal Maika, který na mobilu hrál nějakou píčovinu.
Dělá si ze mě kurva prdel?
Asi vycítil můj zoufalý pohled.
Ale to né, že by se na mě třeba podíval. Pokračoval v tý svý debilní hře a jenom se škodolibě usmál.
Budiž buď zbaven postu nejlepšího přítele!
Vrátil jsem se pohledem k zasněné čtyřicátnici v jeanách a bílém tričku s hnědými vlasy v culíku s potutelným úsměvem.
Zavřel jsem oči, jako bych byl připraven na smrt. Jako bych už svázaný klečel na kolenou a naproti mně byl nějaký týpek, který mě měl zastřelit.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Batia Rosalia Gabrielle de Shaptee Katsuo Batia Rosalia Gabrielle de Shaptee Katsuo | E-mail | Web | 20. ledna 2016 v 20:20 | Reagovat

tak ta matka je za moc xDDDD prostě ženská co si není schopná přiznat svůj věk xDD jsem zvědavá jak dopadne ten jejich výlet :D

PS: jelikož se první koment smazal, tak tento je kratší xDDD

2 YKI YKI | Web | 23. ledna 2016 v 11:23 | Reagovat

UŽ SE TĚŠIM AŽ TAM POJEDOU POKUD HO TAM VŮBEC ZVLÁDNE DOTÁHOUT
btw tento díl byl skvělej XD Ty myšlenky hlavního hrdiny jsou nej.

3 Ayu Ayu | 3. května 2017 v 12:20 | Reagovat

No to nééé, tenhle dil byl fakt bozi :DD hodne jsem se nasmala a Maikova mati taky bozi :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama