Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Remember me - 30.

3. ledna 2016 v 12:56 | Saskie |  Remember me
Holla~
Jak se máte?
Přidávám další, Sas nekecej abych se toho nějak zbavila xD Ať už je to za náma xD
snad se bude líbit ^^





Popadl jsem šutr a snažil se zámek ulomit.
Ten malý tvor mi vážně nedůvěřoval. Štěkal na mě převysokým hlasem a neustále kňučel.
Super, takže teď budu jako nějakej hrdina z nějakýho B-čkovýho, trapnýho filmu. Super, dostanu za to velkou výplatu a auto? Slávu? Klíč od města?
Měl bych s tím sarkasmem zpomalit.


"Povedlo se!" Rychle jsem sundal rozbitý zámek a natáhl ruku ke štěněti, které mě okamžitě kouslo do palce.
Cuknul jsem s rukou -nechápu, proč jsem to nečekal- mrknul jsem na svůj palec -který byl v pohodě- a pak na štěně, které se hned přikrčilo, jakoby vědělo, co ho čeká.
Natáhl jsem k němu ruku znovu, a i když se mi znovu zakousl do palce, tak to nijak zvlášť nebolelo, asi neměl tolik síly, aby se mohl bránit nějak pořádně. Opatrně jsem ho vytáhl z klece, pokud možno tak, abych já, nebo klec ani nezavadila o jeho zranění. -Což bylo těžší, jelikož je měl skoro všude-
Položil jsem ho opatrně do trávy a sundal si mikinu i tričko. Mikinu jsem si hned dal zpátky na sebe a do trika opatrně zabalil štěně, tak, aby mělo co nejpohodlnější cestu.
Jakmile jsem ho tak nějak "zajistil" rychlým krokem jsem si to namířil stejným směrem jako předešlá skupinka kreténů, s nadějí, že šli do města.
Takovýhle pí*usové mě fakt dokážou nasrat! Co je tohle do prdele za logiku?!
Trochu mi poskočilo srdce, když jsem se objevil na okraji města.
Hned nejbližšího kolemjdoucího jsem se zeptal, kde najdu veterináře.
Poslal mě asi tři ulice někam úplně do prdele, a stejně jsem si musel nechat poradit znova s tím, že jdu na opačnou stranu a veterinář je někde jinde.
Asi po čtvrthodince bloudění jsem ho teda našel.
Byla to menší stanice, před ní byla zahrádka a snad i nějaká lavka nebo něco.
Hned jsem vlítnul dovnitř a objevil jsem se v "čekárně" s recepcí
Žlutá barva na stěnách měla asi zvířata uklidňovat, 2 dřevěné lavičky byli obsazené postaršími dámami s pudlíky a jedním obtloustlým chlápkem po padesátce s ještě obtloustlejším buldokem. Určitě byli všichni ti pudlíci zdraví. U toho buldoka jsem si nebyl až tak jistej, ale ten na tom taky určitě nebyl tak blbě.
Přihnal jsem se na recepci, kde seděla mladá blondýna, která přežvykovala žvýkačku, a bylo jí všechno velice jedno.
"Potřebuju pomoct" Pronesl jsem pohotově
"To všichni. Doktor tam teď má pacienta, sedněte si na lavičku a počkejte, až na vás přijde řada." Pronesla nejspíš naučenou frázi a rukou pokynula k obsazeným lavičkám.
"Ts." Skřípl jsem zuby.
Asi za 10 vteřin co jsem propadal beznaději, se otevřely dveře, středně mladý zvěrolékař s úsměvem vyprovodil ženu a jejího pudla se slovy "nepřehánějte to se stravou a bude to v pořádku. Nashle" Nevím, jestli to bylo k jejímu kartáči na boty, nebo k její obtloustlé maličkosti, ale to mi teď tak nějak bylo šumák.
"Kdo je další? Paní Ranerová, vždyť jste tu byla včera-"
"Jo, jo, jasný, potřebuju pomoc" Hned jsem ho strčil do kanclu a zabouchl za námi dveře
"Hej- počkat musíte si vystát řadu-"
"Jo, jasný, dyť tu byla včera a bude tu i zítra" Probodl jsem ho pohledem a položil na jeho "lehátko pro pacienty" malého pacienta.
Trochu si povzdechl jako bych snad byl jeho syn, dělající jenom problémy a podíval se na smotané tričko.
Jemně nadzvedl lem látky a podíval se na toho malého ubožáčka.
"Co se mu stalo?!" vyštěknul po mě, jakoby si myslel, že jsem to udělal já
"Zmlátili ho nějaký kreténi v lese, a zavřeli do klece, co já vím! Já ho našel!" Pohledem jsem ho probodl jako bych říkal 'Tak už sakra začni dělat svou práci!'
Já jsem zatím tak bokem pozoroval, jak všechno umývá a desinfikuje a zavazuje a kdo ví co všechno.
"Bude v pořádku?" Zeptal jsem se
"Chce to trochu času, než to budu moct říct…" odpověděl mi, když už s péčí pomalu končil
Zarazil jsem se. Z nějakého důvodu jsem čekal odpověď: 'Bude v pohodě. Seš hrdina, tady máš výplatu, tady klíčky od auta a zítra přijeď na radnici, dostaneš klíč od města."
"Takže tohle není tvůj pes, hm?" Přesvědčoval se
Jen kývnu hlavou.
"Pak, jelikož jsi ho přivedl, tak bohužel budeš muset zaplatit péči, stravu a takové věci"
Podíval jsem se na něj, na štěně a zase na něj
"Že mě to nepřekvapuje…"
"Někde se na to brát peníze musí. Asi proto lidi nechodí na veterinu se zvířaty, které najdou. Příliš jim vadí poplatky"
Peníze nějak nejsou ten největší problém v místnosti hele.
"Já to zaplatím" Pokrčím rameny
"Bohužel, ne že bys měl navybranou…" Dokončil úpravy obvazů a všeho ostatního
Pokrčím rameny znovu. Zas taková ztráta to nebude ne?
Na chvíli se zamyslel "když mi tu necháte svůj telefon, tak Vám dám vědět jak dopadl." prohlásil
Pokrčil jsem rameny, není nutný, aby mi vykal okej? Je to divný.
No dal jsem mu svý číslo a snad celý obsah svý peněženky a než jsem vyšel, za doprovodu nenávistných ksychtů návštěvníků čekárny jsem si nechal doktorem ukázat cestu.
Tak jsem se dostal alespoň ke škole. Odtud už jsem se obyčejně vrátil domů.
Návštěvu Maikova domu si nechám na jindy. Zítra snad. -musí vyplnit ten formulář-
Dneska radši zůstanu u toho, že otevřu učebnici a něco si přečtu.
Do prdele lidi jsou hovada.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yuke Yuke | 3. ledna 2016 v 13:49 | Reagovat

To,jak ho ten pes nečekaně pokousal mi připomnělo tu část Ghost Stories,kdy ta holka dala tu ruku do klece a ten králík zdémoničil a ona jen "SON OF A BITCH!!!" xDD
Jinak hej, dobrej díl, bavila mě ta veterina, hážeš tam dobrý obraty xDDD
Je to vtipně popsaný xDD
Už se těším na Maikův barák,doufám že tam někdy dojde xD

2 Aya Aya | 1. května 2017 v 15:52 | Reagovat

Heeewj taky nemam rada, kdyz mi nwkteri tykaji a to me ani neznaji :D
Sas ty chodiš k veterinári často nebo ne? :D takhle to fakt chodí :D

3 Saskie Saskie | E-mail | Web | 1. května 2017 v 18:09 | Reagovat

[2]: Já tam v životě nebyla xD Ale jsem ráda že jsem se trefila xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama