Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Merodi ga daisukidesu 82

23. prosince 2015 v 12:00 | Saskie |  Merodi ga daisukidesu
Merodi ga daisukidesu 82.

Další díly povídky lze najít zde


Jinak je to psané v ich formě, proto je to oddělené barevně, aby se postavy nepletly. ^^
Vypravěč a lidi psané v er formě jsou normálně bílým (což teď už nebejvá no) ^^ tak doufám, že se nad barevností nezděsíte xD
Ren Itokki - červená ^^
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová
Natsu Yinguui - světle zelená





"To je v pohodě." Zamumlal jsem "stejně tě mám chránit" pokrčil jsem rameny s nezájmem.
Kane se na mě nevinně usmál
"A to tě mám chránit i před nachlazením? Padej se sakra ohřát, dej si další sprchu nebo aspoň zalez pod deku když už ne pod radiátor!"
Kane chvíli zaraženě koukal, ale pak se začal smát.


Štědrý den…

S hlubokým zívnutím jsem se protáhl na posteli, ani jsem si nevšiml, že mi polovina pokrývky spadla na zem a nohy mám tím pádem nezakryté. Vlastně mi bylo docela teplo, takže jsem si nestěžoval. Posadil jsem se na posteli a koukl z velkého okna. I přes ty hrůzné záclony, které nevybíral nikdo jiný než moje matka, byl vidět padající sníh. Chvíli jsem zamyšleně koukal ven, zatímco jsem si přitahoval peřinu zpátky na postel.
"Mohl bych Kanemu napsat aspoň esemesku a popřát mu veselé vánoce… Sice jsem mu to už říkal… Říkal? Přál jsem mu vůbec pěkné svátky? Proč si sakra nic nepamatuju…?" V tom momentně se ozvalo mé vnitřní svědomí, takový já akorát v hodně malé verzi, ano, jsem si přítelem i v těch nejtěžších situacích a rád si povídám se smyšleným já, ale jinak jsem normální.
"Neměl by jsi tolik pít… Vážně to poškozuje tvoji paměť a ty přece nechceš skončit jako zkrachovalý profesor Yinguui." Na tom něco bylo, opravdu nechci skončit jako starý mládenec žijící na koleji pro učitele.
"Chytám podezření, že ten chlápek je gay… Neustále se motá kolem ředitele. Maxim asi teplej nebude, sice neustále nosí růžová trička a chová se ztřeštěně, ale to bych spíš odhadoval na nějaký defekt z dětství…"
"Přestaň přemýšlet nad orientací svých učitelů a pošli Kanemu tu sms!" Někdy si říkám, že bych sám se sebou neměl mluvit až tolik, nemuselo by se to vůbec vyplatit a kdyby mě někdo slyšel, volal by mi rychlou.
Raději jsem sáhl po mobilu a napsal svému spolubydlícímu sms s přáním veselých Vánoc, bohatou nadílku pod stromem a ať mu při večeři nezaskočí. Spokojeně jsem si po sobě zkontroloval zprávu a odeslal ji.
Následně jsem na sebe nahodil župan a vydal se do kuchyně. To co mě zde čekalo, předčilo veškerá vánoční překvapení.
Paní Genaki seděla na židličce v rohu, pohoršeně kroutila hlavou a co chvíli si přihnula z velké lahve domácího koňaku, který sama dělala na svátky již několik dlouhých let. Vedle ní na stole ležely další dvě lahve a asi tři stály pod stolem, ty byly však všechny naštěstí plné, přesto připravené své majitelce pomoct s odrovnáním jater.
Senchi seděl u stolu, v uších měl sluchátka a zběsile mlátil hlavou. Jen jsem čekal, kdy uslyším křupnutí a půjdu nastartovat auto, abych ho odvezl se zablokovaným krkem na pohotovost. Nakonec jsem pohledem sklouzl k matce s Terrym. Oba na sobě měli růžové zástěry, bílé kalhoty a béžová tílka. Co mě zarazilo, byla síťka na matčiných vlasech, asi si ji hodně oblíbila… Nebo jí stále padají vlasy.
Stáli nad velkým seletem a spekulovali o tom, kterou stranou mu vrazit jablko do tlamy. Chvíli jsem je nechápavě pozoroval, nakonec jsem protáhl ruku mezi nimi, vzal si jablko a s chutí se do něj zakousl.
"Hmmm… Myslím, že by mu víc chutnalo z téhle. Mimochodem matko, nevěděl jsem, že máš dvojče. Smutné je, že Terry vypadá v těch bílých džínech líp než ty." Tik v jejím oku prozrazoval, že jsem opět vyhrál. A to netušila, co mám přichystané na večer.
"Sotva vstaneš už jsi nesnesitelný! Tohle mám za to, s jakou láskou a úctou jsem tě celé ty roky vychovávala."
"Jo jasně, mluvíš tady o sobě? Nějak jsem to nepoznal." Ironicky jsem se usmál a odešel jsem ke stolu za svým bratrem. Matka si jen pohoršeně odfrkla a otočila se zpět k seleti.
"Takže, začneme nádivkou, kterou dělala ještě moje matka. Vidíš to sele Terry, to je šťastné sele, tohle sele se těší, až bude plné dobré nádivky."
"A to ještě nedávno jančila, že bude plešatá, teď si dokonce myslí, že to sele je šťastné. Nepotřebuju doktorát na to, abych věděla, že tahle zdegenerovaná maškara není psychicky v pořádku…" Prohodila tišším hlasem paní Genaki. Matka ji přes rozvášněnou diskuzi o veselém praseti neslyšela, já jsem vyprskl smíchy. Když si naše stará hospodyně přihne, je v kuchyni hned veseleji.
"To mi připomíná… Odpoledne přijede žena jednoho z čínských velvyslanců, přiveze nám štěňata." Matka se na nás otočila s hrdým výrazem.
"Budeš ty štěňata taky nadívat? Jinak si nedovedu vysvětlit, co to má společného s tím prasetem před tebou." Hnusně se po mě podívala, okřikla mě, ať ji neseru a pokračovala ve svém vyprávění.
"Co?!!!!" Senchi vyskočil ze židle a nevěřícně zíral na display svého mobilu. Všichni jsme na něj nechápavě hleděli.
"Rene, Rene, Rene, Rene, Rene!!!" Mával mi mobilem před obličejem a usmíval se. Kdybych ho neznal a navíc bych byl jiné národnosti, tím pádem bych mu nerozuměl, asi by mě jeho momentální vystoupení dovedlo k myšlence domorodého tance s moderní technologií.
"Ano, ano, ano, ano, ano, ano?" Zeptal jsem se nezaujatě s jedním zdviženým obočím.
"Společnost Nation Fuily comunication, tedy ředitel této společnosti Hakuto Fuily vyhlásil celostátní soutěž! Ukryl 20 stejných figurek z anime Shingeki no Kyojin do kyblíků zmrzliny značky Ice paradise. Kdo najde jednu z figurek získává dva volné lístky do toho nového parku s tématikou tohoto anime!" Vyrval jsem mu mobil z ruky a projel si informace o soutěži.
"Ber kreditku, jdu pro klíčky do auta!"
"Máš na sobě župan, takhle přece nechceš jít mezi lidi…" Matka se na mě podívala káravým pohledem.
"Jo, máš pravdu…" Strhnul jsem z věšáku šálu, vzal si rukavice a obul si její vyteplené bílé papuče, zatímco Senchi běžel ze schodů se třema kreditkama.
"Musíme ty lístky vyhrát!"




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama