Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Remember me - 25.

11. října 2015 v 15:02 | Saskie |  Remember me
Helou, máte se?
Já to nebudu zdržovat
here we go






"ale mám kámoše, co by to snad zvládnul, můžu se ho na tom kurzu zeptat" Usmál se na mě po odmlce
"To by bylo super" oddechnu si
"Nenapadá tě heslo co?" Trochu se uchechtne
"No a nikoho jinýho hlavně taky ne, protože ani neví, že nějakej noťas mám. Já to nechápu. Proč bych to nikomu neříkal?"
Jen pokrčí rameny jakoby říkal "jako bych to mohl vědět" ale ne takovým tím otráveným způsobem, který bych čekal od kdejakého vtipálka, ale tím soucitným.


"Hej se školou v pondělí jedem na nějaký výlet či co, sám nevím, nějakej seznamovací věc, a nevím jistě, jestli by to šlo, takže nic nemůžu slíbit, ale nejel bys taky? Teda jako, potřebuješ poznat nějaký normální lidi ne? A veř nebo ne, sakra lidi v mojí třídě jsou zatraceně v pohodě-" trochu se zarazím "Až na výjimky, ale co vím, tak ti určitě nikdo z nich neudělá nic. Teda určitě na tebe nebudou mít špatný vliv nebo tak…" Nevinně se usměju a jen sleduju jak na mě zmateně kouká.
"Výlet? Jakože školní výlet? Jakože školní výlet se školou? No já nevím… Jakože co znám školní výlety, tak vždycky nějakej šulin propašuje flašku chlastu nebo dvě, sem tam trávu, když nic horšího a jakože… Hej já nevím. Navíc! Jak mi můžeš věřit? Mluvíme spolu podruhé a jako nevíš, jestli nejsem nějakej feťák co si sem chodí jenom každej den měnit jehly a… dyť mě vůbec neznáš" Snažil se vymluvit jak jen to bylo možný. Pokud nechtěl jet, stačilo říct.
"Je to seznamovací výlet" zamrkám a on strne
"Nemusíš tam jezdit, byl to jenom návrh!" Začnu se smát "Ještě musím zařídit, aby jel Maik" zamumlám už jenom tak pro sebe.
"Maik? To je tvůj kámoš?" Zvedne obočí
"Jo" pronesu "z dětství… prej. Nechodí do školy, ale nic mu není a.. no nechápu co má proti. Je to tam.. no jsou tam prostě super lidi."
Už jsem viděl, jak se otevřely dveře mojí psychiatričky a mávla na mě, že už můžu přijít.
Kývl jsem a sáhl do batohu.
"No hele, kdybys chtěl, tak to vyplň a přijď, veškerý info tam máš napsaný, takže… jo, zatím čus" Dal jsem Alexovi papíry, usmál se a zmizel za zavřenými dveřmi, stejně mám aspoň dvě kopie těch papírů kvůli Maikovi, jednu aby mohl vyplnit on, a jednu, kdyby ji nevyplnil on, tak ať ji můžu vyplnit já a donutit ho jet.

"Tak jak se dneska máš? Posaď se" Přivítala mě a pokynula ke křeslu
Sedl jsem si a batoh hodil vedle sebe "Bylo i hůř" nevinně jsem se usmál
"Kdy například?" zajímala se
"Včera, a ještě hůř předevčírem" Pokrčil jsem rameny.
"A co se stalo? Navíc vidím, že máš nějaké zranění" Zvedla obočí
"Jo, asi jsem někoho zabil" Pokrčil jsem rameny znovu "Ještě včera jsem z toho byl na prášky, ale právě teď jsem takový neutrál, jsem v pohodě. Nechci o tom moc mluvit, ale jestli si to chcete přečíst…"
Trochu šokovaně něco zamumlala "Pořád si zapisuješ do toho deníku?"
"Jo, víc jak dřív." Automaticky jsem ho vytáhl a položil jí ho na stůl, ať si ho přečte.
Trochu stydlivě ho vzala do rukou a otevřela ho
Byl jsem v klidu, nechtěl jsem být zase rozhozený. Nechal jsem ji, ať si přečte co chce a mezitím se díval z okna co bylo za ní.

"V pondělí máme jet na školní výlet, myslíte, že je to dobrý nápad?" Zeptal jsem se, když jsem se už k smrti nudil.
"Myslíš si ty, že je?" Zvědavě ke mně vzhlédla
"Víte, že odpovídat otázkama ještě nikomu žádnou odpověď nedalo?" Zeptal jsem se sarkasticky. Beztak mě chce jenom nasrat.
"Školní výlety jsou často dobré zkušenosti, i když se možná bojím o tvé fyzické zdraví, pokud pojedeš, neměl bys snad vůbec sportovat, nebo se víc zatěžovat" Poučila mě
"Chci s sebou vzít i Alexe, myslíte, že je to taky dobrý nápad?" sledoval jsem její obličej, na kterém jsem, při vyslovení jeho jména, uviděl cuknutí s trochou zhnusení.
Trochu otráveně odvrátila pohled, pak oči zavřela a vrátila se k mému deníku.
"Chceš někomu pomoci se zařadit do společnosti, to je pěkné." Pochválila mě a opět se začetla.
Nechápal jsem, co jí na něm vadí, dyť už je čistej, snaží se zapadnout. Tak o co jde?
Zvedl jsem se a přesunul se na pohovku na které jsem se bez dovolení rozvalil. Nudil jsem se. A za chvíli jsem snad i usnul.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Batia Rosalia Gabrielle de Shaptee Katsuo Batia Rosalia Gabrielle de Shaptee Katsuo | E-mail | Web | 11. října 2015 v 19:11 | Reagovat

ty psychiatrička je mi strašně nesympatická... jakože jestli ji platí za to, že svým pacientům odpovídá otázkama, navíc pacientům, co mají nějaký problém... no nwm, jestli bych k té ženské šla víckrát než jednou... :D jinak super a honem na další!! :D

2 Aya Aya | E-mail | Web | 19. ledna 2016 v 22:13 | Reagovat

héééééj ta psychiatrička se mi fakticky nelíbí! =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama