Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Merodi ga daisukidesu 22

25. června 2014 v 12:00 | Saskie |  Merodi ga daisukidesu
Merodi ga daisukidesu 22




Další díly povídky lze najít zde


Jinak je to psané v ich formě, proto je to oddělené barevně, aby se postavy nepletly. ^^
Vypravěč a lidi psané v er formě jsou normálně bílím ^^ tak doufám že se nad barevností nezděsíte xD
Ren Itokki - červená ^^
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová





"Oh, samozřejmě" Vlídně se usmál "Co potřebujete?"
"No, jak jste mluvil, že byste nás přestěhoval do té VIP části… Potřebovali bychom někde přespat, dokud nám neuschnou zdi a v našem pokoji je bordel, tak na pár nocí… že bychom tam teda bydleli." Řekl Ren pomalu, ředitel si prohlížel nějaké papíry, a jen přikyvoval.


"Mhm… Hmmm… zajímavé, velmi zajímavé. No on to bude trochu problém, víte? Dneska se nám rozhádalo pár VIP studentů a ono no… Každopádně, já mám u sebe volno." Vlídně se na nás usmál. Tiše jsem za Renovými zády zakňoural. Představa, že budu s ředitelem sdílet jednu místnost, navíc celou noc, to fakt ne, děkuju pěkně!
"A třeba nějaké jiné ubytování?? Někde, prostě někde?" Zeptal se Ren, který mě nemohl přeslechnout.
"Mám dost velký byt, vlastně největší, jsem tu ředitelem." Vítězně se usmál a hodil si ručník kolem krku.
"Můžu být upřímný?" vystrčil jsem hlavu zpoza Rena
"Samozřejmě" Usmál se ředitel
"Vypadáte jako nějaký pedofil co nás chce mít mermomoci v bytě." Poznamenal jsem a krčil se za Renem, který se trochu uchechtnul.
"To není pravda, mám zebrované povlečení, a růžové tapety. Růžová je fajn, nemyslíte?" Pochlubil se
Znechuceně jsem polknul. "A… no to to jenom utvrzuje v tom podezření…"
"Né, nejsem… Jak jste se rozhodli?" Zeptal se s úsměvem
S Renem jsme se na sebe podívali.
"Zabírám si vanu!" Křikli jsme na sebe zároveň.
"Dobře, tak já budu spát na-"
"Klidně u mě na posteli, je dost velká a má měkké polštářky. Já si lehnu na gauč." Nabídl Renovi ředitel.
"…Ehm…Jak velký, že máte záchod?" Musel jsem se nad Renovou otázkou usmát.
"Tak středně, jako každý normální záchod."
"Renééé…"Zakňoural jsem.
"Hem… No…"Ren se rozhlížel kolem sebe, "A co stan? Nemáte na půjčení stan? Jo, stan by byl super, vždycky jsem si chtěl zkusit stanovat. Je to takové romantické… Že Kane?"
"No, jeden stan bych tu měl." Oba jsme si s úlevou oddychli. Ředitel prostě odnikud, což jsme nikdy potom už nepochopili, vytáhl složený stan a podal nám ho.
"Jenom mi to tady podepište…"Přidal k tomu nějaký papír.
"Co… to je?" Zeptal se opatrně Ren. Já na ředitele jen nedůvěřivě koukal.
"Jen nějaký spis o tom, že pokud poničíte můj osobní majetek, musíte jeho škodu finančně uhradit, bla, bla, bla…" Ren se chvíli rozmýšlel a nakonec papír podepsal. Já řediteli věřil ještě míň než můj spolubydlící. Proto mi podpis trval tak dlouho.
"No já nevím…"
"To je v pořádku, jeden podpis mi stačí… Takže vám přeji dobrou noc, a kdyby vám chyběly i spacáky, nebo polštářky, všechno mám." Mile se usmál a já věděl, že z toho nic dobrého nebude. Než jsem však stihl cokoliv namítnout, Ren se ozval.
"No, asi by se nám něco takového hodilo. Naše spací vybavení
totiž leží někde na dně skříní v pokoji pod tunou prachu." Ani jsme nemrkli a už nám byly pod nosy strčeny spacáky a navíc jsme každý dostal jeden polštář ve tvaru růžového srdce s nápisem "I love you", tahle situace mi připadala každou sekundou nejen horší, ale i stále více perverzní.
"Děkujeme, my už půjdeme." Řekl rychle Ren, volnou rukou mě chytil za paži a táhl mě pryč, daleko od něj, za což jsem mu byl vděčný.
"Proboha, co je tohle za materiál?" Prohlížel jsem si spacák.
"To, můj malý příteli…" když si všiml tiku v mém oku, raději se rychle omluvil a pokračoval, "to bude plyš a jak vidím, můj spacák má dokonce medvědí hlavu…"Zděšeně jsme se na sebe podívali.
"Ach bože…"

Začínalo se pomalu stmívat, noční ptáci vylézali ze svých hnízd, stejně jako několik netopýrů ze skrýší pod střechou studentské ubytovny. Na obloze ve východní části, kde už byla skoro tma, vycházely hvězdy, po nich následoval předěl se světlem a na západě se slunce pomalu choulilo za zelené kopce. Všude byl klid, ticho, jen sem tam někteří starší studenti prošli zahradou, ostatní už rozsvěceli své lampy v pokojích a chystali se na další den. To se nedalo říct o mě a mém spolubydlícím. Byla to zhruba hodina, co jsme dodělali náš nový prodloužený pokoj a dostavěli základ terasy. Oba zmoženi jsme si asi na půl hodiny odpočinuli v trávě pod novým oknem a jen se hrdým pohledem kochali naší šikovností. Zeď byla rovná, naprosto dokonalá a i to staré okno do nového otvoru sedlo. Kaneho jsem musel pochválit za jeho základ terasy, který teda udělal celý sám, bylo vidět, jak pyšně si jej prohlíží. Po půl hodině jsem se zvedl z měkké trávy a přešel k nářadí a kolečkům s cementem, který nám zbyl a který jsme si vypůjčili ze stavby. Všechno jsem to odvezl zpátky, nechal jim to tam, neboť tam již dávno nikdo nebyl. Kane mezitím posbíral nějaké kusy starého zdiva a naházel ho do rybníka vedle ubytovny. Hezčí kousky nechal, že si z nich postaví zrovna i skalku, já samozřejmě neměl nic proti. Když jsem přišel zpátky, měl už dokonce i skalku, teda až na rostlinky, ty musel teprve dokoupit.
"To bychom měli…" Oprášil si ruce a narovnal se.
"Jo… Kane, máme nějaký hrnec a suroviny, ze kterých by se dalo něco ukuchtit?" Kane vypálil k hlavním dveřím, skrz chodbu až do našeho pokoje. Nemohl si odpustit zamávání z nového okna a pak přišel i s větším hrncem a nějakými surovinami, z nichž by se dalo ledacos uvařit.

"Snad to bude stačit… Mám z toho něco uvařit?" Rychle jsem přikývl, neboť moje kulinářské schopnosti podráždily už nejeden trávící systém. Zajímavé že se mnou, moje jídlo nic nedělalo, ať už jsem snědl cokoliv.
"Dobře…" Kane donesl trochu vody do svého "kotlíku" a začal se základem svého jídelního umění. Já mezitím rozdělal stan. Nebyl velký, celý v růžové barvě, takže jsem se při pohledu na něj otřásl nechutí.
"V tomhle máme jako spát?" Zeptal jsem se nejistě.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama