Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Merodi ga daisukidesu 10

26. března 2014 v 12:00 | Saskie |  Merodi ga daisukidesu
Merodi ga daisukidesu 10




Další díly povídky lze najít zde


Jinak je to psané v ich formě, proto je to oddělené barevně, aby se postavy nepletly. ^^
Vypravěč a lidi psané v er formě jsou normálně bílím ^^ tak doufám že se nad barevností nezděsíte xD
Ren Itokki - červená ^^
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová



"Dobře… Když myslíš… Hele, nerad tě tu nechávám, ale-"
"Hele já to zvládnu" Zasmál se
"Dobře, tak… Zatím čus" Usmál jsem se, počkal si na odpověď a zmizel na chodbě.

Před hlavní budovou se shromáždilo obrovské množství studentů. Učitelé stojící na střeše hlavní budovy, tak aby byli co nejméně nápadní, skoro s podivem shlíželi dolů. Někteří se odmítali přiblížit k okraji střechy, jiní jen mlčky přihlíželi dalším přicházejícím, kterých stále přibývalo.
"Já ani nevěděl, že máme tolik studentů…"Poznamenal Max.
"No není to krásné, tolik mladých lidí, co chtějí studovat umění hudby na naší dokonalé škole?" Rozplývala se Rika-sensei.
"Oni se snad množí, vždyť je jich pořád víc a víc…" Poznamenal Masuchiko-sensei, jež stál dále od okraje střechy a jen mírně nakukoval dolů, zelený hůř než okurka.
"Myslím, že je to možné, ovšem trvalo by dlouho, než by se opravdu rozmnožili, takže to berme jen jako takovou metaforu… "A co přesně že tady budeme dělat?" Zeptal se učitel jazyků, profesor Harrington.
"Tady… Každý si navlékněte pod své saka, dámy pod šaty, tyto postroje. Tady moji přátelé vám pomohou se zbytkem, já se jdu připravit." Všichni kantoři jen nechápavě sledovali, jak si Max bere jednokolku a dost barevné sako s puntíky.
"Bojím se, ne co si o nás budou studenti myslet, spíš jestli tohle vůbec přežijem."
"Je mi zle…!" Jedna z mála profesorek se rozeběhla zpět ke schodům, bohužel to nestihla, ostatním stekla po čele ledová kapka.
"Dobrá, navlékněme tedy na sebe tohle ať to máme za sebou." Všichni se narvali do postrojů, následně jim dvě obrovské gorily pomohly vyšplhat na plošinu, která za velkou obrazovkou, visící na čelní stěně hlavní školní budovy, odtud měli postupně jet zaháknuti na laně dolů, kde dopadali na měkkou podložku.
"Je hlavní, abyste to ustáli, jinak to bude vypadat dost zvláštně." Upozornil jeden z mužů.
Všichni studenti nedočkavě čekali na zahájení nového školního roku, který měl už dávno začít.
"To učitelům tak trvá se seřadit a vylézt ze dveří?" Překřikovali se nedočkaví studenti prvních ročníků.
"Prostě jen vemu za kliku, vylezu ven, ukloním se, představím se a jdu!"
"Je vidět, že jsou tu prvním rokem… Ještě neznají uvítací ceremoniál naší školy." Prohodil starší student stojící vedle mě. Zvědavě jsem k němu vzhlédl. Měl delší červené vlasy a modré oči. Stejně jako ostatní byl oblečen do školní uniformy, kalhoty z ní mu však byly tak trochu menší, šikovně to však zamaskoval, když je ohrnul do půlky lýtek, aby vypadaly jako tříčtvrteční.
"Takže nejen Kanemu je oblečení abnormální." Pomyslel jsem si. Kluk si všiml mého pohledu, toho jak si jej prohlížím.
"Ehm… Já nechtěl, nechtěl jsem nikoho urazit… Omlouvám se, pokud se tě to nějak dotklo." Nevinně se na mě usmál.
"V pohodě, nejsem sice prvák, ale taky jsem tu prvním rokem." Usmál jsem se na něj.
"Aha… Jmenuju se Hirou Yamazaki, druhý ročník, kytara." Představil se mi.
"Ren Itokki, druhý ročník saxofón, rád tě poznávám." Potřásl jsem mu rukou, nebo jsem spíš chtěl, on na mě jen nechápavě hleděl, pak mi to došlo.
"Ty asi nebudeš odtud, co?" Zeptal se malinko nejistě.
"Ne, jsem z Anglie…" Odpověděl jsem mu.
"No, tak tedy vítej v Japonsku, upozorním tě na ředitele této školy- je to malinko blázen, stejně jako valná většina kantorů. Hele, už to začíná, teď se na něco dívej, nic podobného jsi zatím neviděl a vidíš to taky naposled. Doporučuju proto nemrkat." Pohlédl jsem na obrovskou obrazovku na čelní straně hlavní budovy, která se táhla skoro po celé její délce. Začaly se zde objevovat obrazce.
"Učitel S třídy vyučující Klavír, profesor Tenshou!" Ozval se hlas z mikrofónů. Na střeše budovy se objevil kouř a z něj se k zemi snesl na laně starší profesor. Všichni tleskali, hlavně tedy studenti S třídy, tedy ti zazobaní.
"Učitel teorií a především Informatiky, Masuchiko-sensei!" Další se vedle Tenshoua snesl zhruba 40 ti letý učitel s brýlemi.
"Učitelka klavírů a strunných nástrojů, Rikanahesu-sensei!" Rika doskočila ladně na malé pódium vedle svých kolegů. Tentokrát se spustil snad pětiminutový potlesk. Postupně se spustili ostatní učitelé, až přišla řada na Natsua. Stál na plošině a koukal dolů na stádo budoucích hudebních umělců.
"Skoč!" Vybízel ho Maxim. Natsu pouze zakroutil hlavou.
"Skoč! Na co čekáš?!" Byl už malinko podrážděný.
"Bojím se výšek jasný?!!!" Vyjel po něm Natsu.
"Dobrá, dobrá… Zhluboka se nadechni, zavři oči a mysli na to nejkrásnější místo…" Natsu udělal přesně to, co mu Max řekl.
"A…?"Zeptal se po chvíli, nečekal, že by ho někdo mohl zezadu strčit dolů. Vyděšeně zaječel.
"A proč jsem si měl představit to nejkrásnější místo?!" Řval po cestě dolů.
"No… aby tvá budoucí třída a veškeré povinnosti nebyly poslední myšlenkou před tvojí smrtí…" Pokrčil Max rameny a gorily mu k lanu přistavily žebřík. Mezitím se Natsu řítil po laně dolů a modlil se, aby to přežil. Dojel v pořádku, vlastně dopadl do měkkého, problém byl, že Tenshouovi tohle měkké přistání málem zlomilo páteř.
"To… Byl Natsu Yinguui… nový učitel na této škole…" Řekl hlas dost nejistě.
"A teď přivítejte nejzářivějšího, nejlepšího, nejinteligentnějšího, nejvíc sexy ředitele v širém okolí!" Zařval hlas do mikrofonu. V publiku všichni tleskali, jásali a řvali. Najednou začal na nebi praskat ohňostroj a směrem dolů jel po laně na jednokolce ředitel. Tehdy všeobecné nadšení ustalo a všichni jen nechápavě přihlíželi. Max měl na sobě to barevné sako, do kterého by se vlezl tak 4x, měl velké boty s plochou špičkou a barevné kalhoty, taky hrozně široké s kšandami. Každopádně vypadal jako klaun.
"Tak… tohle je ředitel?" Zeptal jsem se Hiroua. Jen krátce přikývl.
"Ach bože…"


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tayusha - はたけ多代 Tayusha - はたけ多代 | Web | 27. března 2014 v 16:24 | Reagovat

._. Ty mě chceš naštvat.. říkáám delší! :DDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama