Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

Druhý pár 24. - Kde že jsme?

28. srpna 2013 v 15:48 | Saskie |  Druhý pár Rodiny?!
Zdravíčko lidi~
Jak se máme? ^^ já se mám celkem... nijak. *sigh* No v poslední době se nudím tak po večerech píšu 2. pár a napsala jsem asi 4 díly. včetně tohohle nom.
Jenom jsem tam pozapoměla na Tomovi zlomené žebra. Takže se tam pokusím teďkom narychlo něco připsat když uznám že je to potřebný ^^





"Kdy ses s nima rozešel, že jich bylo tolik?" Natáhla k němu ruku.
"Dnes." Pokrčil rameny, chytl její ruku a pokusil se postavit s její pomocí.

"Cože?" Pustila jeho ruku a on zase žuchnul na zem. Hned vyjekl bolestí a chytl se za žebra.
"Kolik jich sakra bylo?"
"Mám takový pocit, že 38" zamyslel se a radši se pokusil vstát na vlastní pěst.



Elize evidentně úplně došly slova.
"Ale ještě musím pustit k vodě jednu, Anna mi dovolila jenom tři, bohužel včetně ní" zamumlal si zklamaně.
"A v čem je ta 'Anna' tak výjimečná, když kvůli ní opouštíš ostatní holky?" na jejím pohledu bylo vidět, co přesně si myslí: -Zhyň, ty netvore-
"Ona mi za náš vztah zaplatí" pochlubil se.
"A to ti to není ani trochu blbé?" Podepřela ho a pomohla mu jít.
"Má se vdávat, je to domluvená svatba, takže nechce a mě si najala, protože jsem byl k mání."
"To nemyslím" Zamračila se, on se na ni jen zmateně podíval.
"Ty jako fakt chodíš se 40 holkama?"
"Né... chodil." Opravil ji "A se dva-a-čtyřiceti" dodal.
Loktem ho dloubla do žeber "Ty seš fakt idiot" zněla krapet naštvaně.
"Au... A ty špatně hraješ cizinku, nechápu, proč seš jako naštvaná, zatím spolu nic nemáme."
"Já JSEM cizinka. A nejsem naštvaná. Jsem rozhořčená, že na tohle má fakt někdo žaludek. A vynech to 'zatím'!" Opravila ho a konečně ho vytáhla na silnici z příkopu.
"Tak proč pak používáš ten přízvuk alá 'já právě přistěhovat sem a neumět dobře mluvit', je to divný." Prohlásil
"Jenom si takhle dělám o lidech představu." Povzdechla si
"Jak jako?" nechápal a víc se o ni zapřel, protože víc se nést jen na vlastních nohou, to už nezvládl.
"Lidi co ví, že někdo nerozumí, nemají proč se přetvařovat. Buď tě začnou urážet a budou si myslet, že jim na to jen kývneš a budeš se usmívat, jelikož fakt netušíš co blábolí, nebo se ti to, co mají na srdci budou snažit vysvětlit jednodušeji. Takhle se dělaj správný pohledy na lidi." Prohlásila a zavedla Toma do malého bytu v paneláku, co byl poblíž té řeky.
"Kde to jsme?" rozhlédl se.
Vpravo od něj byl dřevěný botník. Před ním byli dvě křesla, pohovka a malý skleněný stolek. Za rohem byla menší kuchyňka do tvaru "U" a stůl se dvěma židlema přisunutý ke kuchyňské lince. Všichni tři psi si lehli na koberec za pohovkou a dělali, že spí.
"Tady zatím bydlím"
Tom na ni vyvalil oči "Takže my-" Elisa mu dala pohlavek, než to vůbec stačil dokončit.
"Nemůžu tě nechat u řeky, kdo ví, koho bys tam strašil. Ošetřím tě a pak vypadneš hezky po svých." Myslela to smrtelně vážně. Její výraz o tom napovídal.
"O..k" radši přikývl.
Eliza kývla na dveře u kuchyně.
"Dej si sprchu. Najdu ti něco na převlečení, prohlédla si ho od hlavy k patě. Po bradě mu ještě stékala krev a kapala na prkenitou zem.
"Tohle můžeš rovnou vyhodit" zvážila stav jeho roztrhaných věcí
Přikývnul. Neměl ani sílu odmlouvat. "Jdu něco najít." Řekla a otočila se.
Tom zase přikývnul a vešel do koupelny. Koupelna byla pokrytá bílo-oranžovými kachličkami s vlnkami.
Vlevo ode dveří byl záchod. Umyvadlo bylo vlevo v rohu dál ode dveří a vpravo byla vana, vedle které byla skříňka s věšákem a poličkami.
V duchu poděkoval bohu za to, že mají vanu se závěsem a ne jen obyčejnou sprchu. Sám nevěděl jak dlouho po tom 'útoku' vydrží stát. Sundal šaty a vlezl si za závěs.
Eliza zatím ve skříni pokoje našla chlapecké rifle, nějaké tričko s potiskem a modrou mikinu.
Mikinu s tričkem nechala na stole a pak přešla ke dveřím koupelny a zaťukala.
"Nesu ti nějaké oblečení" řekla a s jeho svolením vstoupila dovnitř.
"Nechám to na poličce" řekla a tak taky udělala, taky mu se skříňky vytáhla nějakou osušku, a zavěsila ji na věšák.
"Dobře, díky" Zpoza šedivého závěsu byla slyšet tekoucí voda, ve vzduchu však byla cítit krev.


Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nemesis Nemesis | 30. srpna 2013 v 10:52 | Reagovat

super článek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama