Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

37. díl - Rodina?! - tohle ti ještě připomenu.

4. června 2012 v 19:53 | Saskie |  Rodina?!
Zase kratší díl, ale snad vám to, co udělá Anna vynahradí :D nebudu předbíhat, jen si to přečtěte sami :D
Později přidám obrázek, pokud víte o nějakém co by se hodilo na tu pózu a dal by se upravit tak mi napiště (do mailu nebo na fb) :D (Myslím že vámn dojde jakou pózu budu chtít :D)

Jo a sorry za neaktivitu...


předchozí díl


Podíval se na mě pohledem - kdybych ti to řekl musel bych tě zabít- načež jsem já vybuchla smíchy.
"Jsi zraněný ještě někde?" zeptala jsem se, když jsem mu náplastí zalepila natržený ret. Na chvíli se zamyslel ale pak zakýval že ne.
"nelži" řekla jsem rázně, protože byl až moc průhledný.


Uhnul pohledem.
"Nechtěj abych tě prohledala, a věř, že já jsem toho schopná"
Tom se trochu lekl, když to slyšel, ale pak si vyhrnul rukáv a ukázal mi asi 20i cm řeznou ránu na jeho předloktí.
"Pane bože co se ti stalo?!" vykřikla jsem a vzala jeho paži do rukou.
Tom nad tím mávnul rukou, ale já to neviděla moc dobře.
XXXXXXXX (Z pohledu Toma)

"Bude to chtít pár stehů, radši zavolám mamku" řekla Anna a už se zvedala že půjde.
Já se lekl, nechtěl jsem už vidět její matku, čím míň ji uvidím, tím větší šance bude že přežiju.
Anna už ode mě byla asi 2 kroky (Hold myslí pomalu).
Popadl jsem ji za ruku a tím ji donutil se otočit, nicméně zakopla o svou nohu a nešikovně spadla a jelikož jsem ji pořád držel, spadl jsem taky..
Po zaklepání (fakt krátkém zaklepání) a bez svolení se otevřely dveře a do pokoje vešel její otec.
"Ještě jsme se ani nepozdravili, jo a matka vzkazuje že za 3 minuty bude sníd-" zarazil se když viděl v jaké jsme póze. Ona nademnou, oba na zemi...
Začal červenat vzrekem.
Zhluboka se nadechl že něco zařve, ale v tu chvíli, kdy jsem instinktivně zavřel oči mě Anna začala líbat. *Ty se fakt nezdáš holka.. takhle před otcem.. ts ts ts... *S*
Vykulil jsem oči, ale tak aby to její otec neviděl.
Když mě Anna nenechala nadechnout po delší době jak po půl minutě, její otec za sebou zabouchl dveře. Po dalších 10i vteřinách mě konečně pustila a já zalapal po dechu. *ts ts ts... (kroutí hlavou)*
"J-já promiň, nechala jsem se unést" vymluvila se a já na ni nepřestal civět.
"tohle ti ještě připomenu..." řekl jsem si v duchu
Jen se usmála těsně před tím než se postavila.
"No tak těď nás snad začnou brát vážně.." řekla si pro sebe.
Já se chtěl postavit, ale zlomená noha a zraněná ruka mi to nedovolovali, proto mi pomohla Anna, alespoň si sednout na postel
"Zajdu za mamkou kvůli těm stehům dobře?" radši se zeptala
Já zakýval v zápornou odpověď, věřte nebo ne, já chtěl žít!
"Ale-" Já jí nastavil mou ruku.
Chvíli na mě nechápavě zítala, ale pak až si uvědomila co jsem po ní chtěl
"Já neumím zašívat!" vykřikla.
Já se jen usmál a ještě víc jí nastavil pomalu krvácející ruku.
"Ale-" přerušil jsem ji fakt přesvědčivým úsměvem.
"Fajn, ale pak si nestěžuj když to bude.... špatně." jen jsem se usmál a nechal si operovat ruku.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peichnc Peichnc | E-mail | Web | 5. června 2012 v 15:01 | Reagovat

XD Dokonalý. A tu neaktivitu  ti prominu ráda. :-D

2 LumBez LumBez | 7. června 2012 v 13:27 | Reagovat

:-D

3 Strange ghost :3 Strange ghost :3 | Web | 12. června 2012 v 19:42 | Reagovat

promiň... dostala jsem se k tomu až teď... luxus.. :-D du na další :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama