Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

3. díl - Rodina?!

15. března 2012 v 19:59 | Saskie |  Rodina?!
Teďkom budou díly prostě kratší takže se nedivte a promiňte mi :3





Zastavili jsme až v nějaké restauraci. "t à excentriques Restaurant" nějací francouzi či co, byla to ale obyčejná hospůdka.
Sedli jsme si ke stolu, co nejdál od oken a od kuchyně, celkem útulné místo, sice jsme tam byli až na jeden pár jediní, ale vypadalo to tu dobře.
Přišla k nám servírka, jak jinak s jídelním lístkem. Podala nám je a "Dáte si něco k pití?" zeptala se
"Nic" řekl jsem rychle ale-
"Dáme si dvakrát kofolu prosím" Přerušila mě a obědnala i za mě. Servírka odešla do kuchyně.
Lehce jsem si povzdychl.
"Děje se něco?" zeptala se, se znuděným výrazem.
"Nic" řekl jsem nezaujatě
Listovali jsme jídelníčkem a mě se všechno zdálo tak neuvěřitelně drahé.. bylo mi fakt trapně, nejsem nějakej boháč, jak jste si už určitě všili...
Podívala se na mě a lehce se usmála, když viděla jak zmateně vybírám z menu
"Já to zaplatím, zvu tě" řekla s úsměvem, který pak okamžitě schovala, za jídelní lístek
"Ne díky, nejak si vyberu" Po chvíli znovu přišla ta servírka a ptala se jestli máme vybráno, já neměl.. Ani zdaleka. Nechtěl jsem aby to všechno platila sama, už pro mě udělala dost.
"Dvakrát-" věděl jsem že se nenechá zastavit, tak jsem ji nechal, ale styděl jsem se za sebe.
"- Hamburger" samozřejmě, obědnala.
"Neznáme se ani půl hodiny a už jsme spolu na večeři." pomyslel jsem si.
Usrkla si své kofoly.
"Hned to bude" řekla servírka a odešla
"Tak.." začal jsem " co jsi zač?"
"Jmenuji se Anna Jsebomhatá"
To přijmení je mi povědomé..
"Je mi 16, chodím do školy ale mám odborného domácího učitele, můj otec je-" polkla "šéf firmy "Luxteen" takže má rodina je bohatá" Věděl jsem že to jméno odněkud znám.
"Nevím, co dál říct" skončila.
"A co takhle ta potřeba se vdát?!" vyhrkl jsem
"Jó, tohle .. no to je vlastně- "
přišla servírka s jídlem a položila ho na stůl
"Přeji dobrou chuť " řekla a odešla.
Anna se hned pustila do jídla, já prvně čekal až servírka odejde, abymohla pokračovat. Zmílil jsem se, tak jsem se do jídla pustil taky.
Po prvním polknutí toho nejskvělejšího jídla co jsem kdy měl ( úplně jsem se ovládnul se nad tím nerozlynout), jsem to nevydržel a musel jsem se jí zeptat.
"Tak-" Hned mě přerušila.
"U jídla se nemluví" Tohle mě vážně naštvalo, proč jsme teda lezli do restaurace když se u jídla nemluví? Jak si asi máme popovídat?! Proč mě sakra táhla do restaurace, když mi u jídla nic neřekne?
Nad jejím uvažováním jsem se zasmál.
Podívala se na mě pohledem "A co s tím jako uděláš?"
Na to už jsem nic neříkal a pokračoval jsem v jídle.
Zanedlouho jsme oba dojedli... Konečně se snad dozvím co je zač.
Servírka přišla,uklidila talíře a vytáhla si bloček. "Dáte si ještě něco?" zeptala se
"nic" řekl jsem a doufal že Anna už nic neobědná.
"Tak já zaplatím" povzdychla si a vytáhla peněženku.
Jak servírka uviděla že Anna vytahuje peněženku, probodla mě pohledem.
"teehee ♥" usmál jsem se na ni a ona .. zčervenala, tohle vždycky zabere.
Asi po třech minutách (poté co jsme dopili kofolu) jsme vyšli
Ani u pití nic neřekla...
Šli jsme spolu k parku, už se trochu začínalo stmívat.
Začínalo mi být taky trapně, vypadá to jako by jsme byli pár ,ale hlavně tu bylo strašné ticho.
"Tak-" Začala pro změnu ona, cítil jsem se jako by mi četla myšlenky.
"Proč si mě chceš vzít" Přerušil jsem ji


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aya Aya | E-mail | Web | 5. května 2012 v 13:51 | Reagovat

ááá úplně jsem si ho dokázala představit s tím joho úsměvem *-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama