Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

9. díl - Bohyně smrti

10. března 2012 v 1:44 | Sia |  Bohyně smrti
Tak jo, je třičtvrtě na dvě ráno a já tak nějak napsala další díl, bude trochu kratší ale... no.. snad bude stačit :D





Tohle se stalo, tak to tím myslel.. to se mám dívat na tohle? To kvůli tomuhle jsem tady??
"Ale-" otočila jsem se zpátky a pohlédla na svého učitele.
Zvedl hlavu, hned věděl kde jsem, stála jsem přímo předním, jen asi o 30 metrů dál. Podíval se na mě tak... Vyrovnaně a mírně se usmál. Skoro jako by říkal " žij šťasný život"
Z jeho pohledu se mi třepaly nohy a do očí se mi draly slzy.
K čertu se ctí, oni ho zabijou!
Už jsem nohu odlepila od té špinavé země že udělám krok a … pokusím se ho zachránit, vím že na to nemám schopnosti ale..
Udělala jsem malí krůček a odhodlaně se na něj podívala. Zase měl výraz takový.. chápavý, cítila jsem z něj lítost, ale i spokojenost, usmál se od ucha k uchu a kývnul na mě.
" Teď vyslyšte rozsudek" rozeznělo se po celém sále jen tak odnikud. Byl to stejný hlas jako před bránou
Najednou jsem nic neslyšela, na uších mi přistály ruce boha smrti. Snažila jsem se jich nějak zbavit, jakkoliv jen abych slyšela co se s ním stane.
slabě jsem zaslechla "-ónů let"
"cože? Kolik? Zatraceně štveš mě!" zanadávala jsem v duchu na boha smrti a podívala jsem se mu do očí a donutila ho štípnutím do ruky aby se na mě podíval.
"რა მინდა" zašeptala jsem a on jakoby zamrzl.Bylo to neškodné kouzlo, na chvíli umělo protivníka zdržet. Vyklouzla jsem z jeho spárů a zaposlouchala jsem se.Sensei mě učil kouzlo, které po vyřknutí vrátilo zvukové vlny kousek zpátky ,takže bych si to mohla poslechnout znovu, kdybych něco důležitého přeslechla. Už jsem otevírala pusu že vyřknu to kouzlo, ale Shin mě zacpal pusu a následně mě chytl kolem pasu, vyzvedl mě do vzduchu a natočil mě tak, abych dobře viděla na svého Senseie.
Kousala jsem a kopala, ale bylo to prd platné.
Otevřela jsem své doposud zavřené rudé oči a zaraženě se podívala na senseie.
Smál se, od srdce a od plic se smál na celé kolo, jeho hlasitý smích se najednou vnutil do myslí všech přítomných. Všichni utichli a zklidnili se i Shin zastavil a jen naslouchal tomu hlasitému smíchu.
Zahlédla jsem slzy, brečel smíchy, nikdo nechápal co ho to popadlo.
Za asi 2 minuty se konečně uklidnil, dosmál se a pak jen prohlásil
" hééh? Na co čumíte? Se nemůžu zasmát jen tak pro radost? Pokračujte" poručil jim jako by mu to všechno patřilo.
Chvíli všichni jen tak stáli, ale pak, když jim všechno došlo, celý sál vybuchl smíchy.
Zatím co se všichni bohové váleli na zemi, tak mi sensei jen očním kontatkem zdělil že bude nanejvíš spokojen, když budu šťastná, taky mi "řekl" že mi to moc sluší a měla bych si honem najít někoho, s kým si budu rozumět.
Oba jsme se do široka usmáli a já se..
...Probudila...
"Zatracené vzpomínky" zaklela jsem a zívla si. Pořádně jsem se protáhla a vyskočila z postele.
Jsou to asi 3-4 dny co se to stalo. Můj učitel byl uvězněn v "Zakázané propasti" , bohužel jsem se nedoslechla kolik let tam má být, ale jsem si jistá že se jednou jen tak oběví v knihovně a donese mi něco k jídlu.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Strange ghost Strange ghost | Web | 10. března 2012 v 9:18 | Reagovat

pěknýýýý :-P

2 Saskie Saskie | E-mail | Web | 10. března 2012 v 12:09 | Reagovat

děkujíí :D :-D

3 C C | 23. ledna 2015 v 19:12 | Reagovat

Škoda, že jsi ho tam nenechala trochu dýl, než byl uvězněn. Kdybych si k němu stihla vybudovat nějaký vztah, mohla se mě jeho ztráta víc dotknout...

4 Saskie Sasaki Saskie Sasaki | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 21:35 | Reagovat

[3]: Díky za názor. Povídka je 3 roky stará, chci ji až budu mít volno trochu zaktualizovat a opravit chyby xD co nejdřív, vrhnu se na to asi ještě dnes nebo zítra doufám xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama