Kritika není zakázaná, ba je dokonce vítaná!

4. díl - Bohyně smrti

29. února 2012 v 15:44 | Sia |  Bohyně smrti
4.díl :)





Další den se můj stav o nic moc nezlepšil, spíš moje vlasy ještě stmavly,tak mě Chizu vzala na záda než si pro mě Shin přišel. Musely jsme k sousedům, bylo to tak 500 metrů než jsme tak došly, každý bůh má svůj vlastní dům...Obrovský dům... Chizu zaklepala na dveře a já zhluboka oddechovala, jak jsem tak sledovala můj pramínek vlasů, který měla Chizu na rameni , byl už černý jak bota.
Otevřeli se dveře a tam stál dlouhovlasý muž s krásným obličejem.
"Potřebuju pomoct " řekla vážně Chizu
"Pojďte dovnitř " řekl muž a udělal místo aby mohlea projít, položila mě na postel a poustoupila.
Přišel ke mně a já ucukla, když se na mě pokusil sáhnout.
"On je bůh zdraví, klid.." uklidnila mě Chizu aby mohl dělat svoji práci.
"Jak se jmenuješ dítě?" zeptal se
"Jsem Sia" řekla jsem unaveně
"Fajn, popíšeš mi program, který jsi dělala nedávno?"
"Jak se jmenuješ?" zase jsem ignorovala předešlou otázku, asi mě to vážně baví ( xD )
"Jsem Kazu, a teď mi řekni tvůj nedávný program" trval na svém, řekla bych, že asi nemám na vybranou..
"Hledala jsem boha smrti, 11 dní jsem nejedla,15 dní nespala,3 dny jsem hledala v kouřových výparech, občas jsem se napila deště a-- " přerušil mě
"dobrý,dobrý, stačí " řekla bych že mi teď vynadá..
Jen si prohlédl moje vlasy.
"Byli bílé že?" zeptal se po chvíli.
Chizu jen přikývla a pak už jsem nic neslyšela.
Docela mě překvapilo že mě nezačal poučovat o tom že se déšť pít nesmí.. přece jen je pro duše trochu.. nebezpečný ..
Viděla jsem jak se Kazuovi pohybouje pusa, asi Chizu pro něco poslal, protože odešla, obraz se mi pořádně zamlžil až se ztratil úplně.. Pak už si nepamatuju nic.
XXXXX
Chizu se mnou začala cloumat , párkrát mě i propleskala, jen abych se probudila, no koho by to neprobudilo že?
Otevřela jsem oči a Chizu se tvářila dost šťastně.
"Co se děje?" Zeptala jsem se totálně zmateně.
"Jsi zdravá, a můžeš jít k Shinovi do učení, už čeká venku" Zdělila mi nadšeně.
Vystřelila jsem do sedu a na tváři se mi oběvil vážně širokej úsměv.
"Vážně?! Páni to je supr, vyrážím!" Na nic jsem nečekala, a než mě Kazu nebo Chizu stačili zastavit už jsem byla venku.
Cítila jsem se vážně lehce, ten Kazu je fakt génius.
"Promiňte že jsem Vás nechala čekat" řekla jsem zdvořile a postavila se vedle něj.
"Už je ti dobře? " zeptal se ikdyž šlo poznat, že ho to vůbec nezajímá . Ani nečekal až odpovím a vydal se na cestu.
"Hm" přikývla jsem a podívala se na moje stříbrné vlasy , radostně jsem se usmála a přidala do kroku abych ho dohnala.
-Asi po 15 minutách chůze.
"Jsi si jistá že se chceš stát bohem smrti? " zeptal se najednou
"Naprosto" skoro jsem ho ani nenechala doříct větu. :D
"Co jsi pro to ochotna udělat?" em.. divná otázka
"Všechno?" pozvedla jsem jedno obočí a můj hlas byl poněkud ….drzý.
"Ikdyby ses měla vzdát života na fakt dlouhou dobu? Řekněme pár miliónů let?"
"Nechci žít, tak je to v pohodě ne?"
"Co se ti za život stalo že nechceš žít?" Proč se ptá ? To nemůžu nechtít být živá?
"nic, umřela jsem rychle"
"Jak se jmenuješ ? Sia že?"
"jo" odpověděla jsem nedůvěřivě
"tebe si pamatuju, nežilas moc dlouho, vlastně myslím že jsi umřela, ani ses nenadechla že?"
"jo, a co jako?"
"jen kvůli tomu že jsi umřela tak rychle nechceš žít?"
"co? Ne, nestojím o život, to že jsem umřela, to s tím vůbec nemá nic společného, nechápu proč duše chtějí žít. Nemyslím že mi tady něco schází "Prohlásila jsem , v tu chvíli jsem se cítila jako dospělá :D
Na chvíli se zamyslel ale najednou řekl
"Jestli chceš být bůh smrti, pojď za mnou"
.."Kdybych nechtěla, tak bych nešla, to je snad jasný.." pomyslela jsem si.
"A kroť své myšlenky !!" zařval na mě
"říkáte to jako bych myslela na něco úchylného..." prohlásím rozpačitě
"Kam to jdeme?" zeptám se po dalších 10 minutách chůze, chodí vážně rychle, takže ho musím neustále dobíhat..a fakt mě to štve..
"Za mým známým. On tě naučí jak být plnohodnotná bohyně"
"Heh?! Cože?! Máš mě učit ty!"nafouknu tváře a zastavím se.
"mám moc práce a nemám rád děti" řekl
"Kdo je to? Ten chlap?" zeptám se dost naštvaně.
"Je něco jako bůh temnoty " odpoví a já
""Něco jako"?" zopakuju po něm podezíravě, ale odpovědi se nedočkám..
"Kolik ti vlastně je ? Sedm?" zeptal se
"jo, proč?" zase se nedočkám odpovědi..
-Po dalších 3 minutách naprostého a trapného ticha dojdeme k velkému domu a Shin zazvoní na zvonek.
"Hééj!" zařve najednoou " skládám puzzle!!" zakřičí do prázdna a směje se u toho.
"Shine, to jsi ty? Dlouho jsme se nenapili, jak je to dlouho? Měsíc?"
(on je ten, který pil před měsícem s ním a Chizu a bavili se o Sii. Je to ten co zapnul ten budík a ten co nemohl přímo ukázat na Chizu.)
Ozve se z otevírajících se dveří.
" A 3 dny přesně."
"Co potřebuješ? Říkal jsi že skládáš puzzle"
"no, jde o to že..."
"Počkej-" přerušil ho muž za dveřmi.
"neříkej.... že tě našla"
Na Shinovém výrazu byla poznat porážka, takže ani odpovídat nemusel.
"Ne- Jako vážně? T-to jako fakt jo?" Vydal ze sebe zmateně a trochu nadšení tam bylo poznat taky.
Rozrazil dveřea já se jen schovávala na Shinovým pozadím, aby mě náhodou nesrazil těmi dveřmi..
"Kde je? Kde je? Ukaž, Ukaž" rozhlížel se kolem, ale ani o mě nezavadil pohledem...
"Hej kámo, tady dole, když už něco hledáš, hledej pořádně.." 5ekla jsem si v duchu abych se mu zasmála, ale než jsem to stihla , zasmál se on.
"Upřímější než jsem si představoval." řekl a zasmál se znovu, čupl si aby mě viděl,ale Shin mu v tom výrazně překážel, jelikož jsem se za ním schovávala...
"Hej ukaž se, chci vidět dívku co se jako první dostala do obydlí bohů aniž by byla použila pomoc ostatních bohů" řekl mile a já po krátkém váhání jsem se ukázala na světle.
"Mě se bát nemusíš. A jsi docela roztomilá" zamyslel se.
"Děkuji" poděkovala jsem a mile se usmála "Kdo se bojí? Nejsem tak hloupá abych se bála chlápka, který říká " jsi docela roztomilá" co to má bejt?" řekla jsem si v duchu.
"Haha, na venek milá malá holčička, ale uvnitř arogantní, drzá ženská, haha. Trochu mi připomíná Chizu" rozesmál se a trochu mi pocuchal vlasy, zatím co vstával.
"Tak? Co po mě budeš chtít výměnou za puzzle?" zeptal se hned jak se postavil. Propalovala jsem ho pohledem jako menší odplatu za moje vlasy, ale on si toho nevšímal..
"Budeš ji učit jak má být bohem smrti"
"jo...jo..:"kýval hlavou, než mu vlastně došlo co řekl.
"COŽE?!" Vyprskl na něj.
"j-jak to myslíš?!"
"Tak jak to říkám, budeš ji učit" řekl a otřel si jeho prskanec z tváře.
"to-to nemyslíš vážně, když má být bohem smrti, tak ji uč ty, tý "bože smrti", bje to logičtější" řekl podrážděně.
"Mám práci, nemám čas, a to hlavní, nemám rád děti"
"Ale co-"
" 1. puzzle" ukázal mezi prsty jeden dílek puzzle, bylo celé černé, ale hned se rozplynulo a bůh smrti s ním.
Ten chlápek byl zamyšlený, chvíli se koukal do prázdna ale pak se vzpamatoval a podíval se na mě. Hodila jsem na něj nechápavej kukuč a on jako by si uvědomil naši situaci.
"m-malí moment, jen si něco vezmu a pak půjdem" prohlásil a zmizel ve svém obřím domě.
" co to puzzle má znamenat?"
než jsem stihla domyslet. Byl zpátky u mě i s velkou - fakt velkou knihou, měla asi tak 30-35 cm do šířky. To byla teda velká bichle, to vám teda povím...
Zamknul dveře, obešel mě a pokračoval v chůzi
"Pojď se mnou" řekl
"Zase další chůze..." zanaříkala jsem si v duchu a následovala ho
"Jsi unavená?" zeptal se.
"Ne" povzdychla jsem si "co se stará?" zeptala jsem se sama sebe.
"heh..." zasmál se s kapkou na čele.
"co je?" zeptám se
"Asi si neuvědomuješ že bohové čtou myšlenky"
"COŽE?!! " hrklo ve mně. "Hustý, naučíš mě to???!" naléhala jsem
"Za tohle mi zaplatíš Shine.."zašeptal do prázdna
"A tohle mělo být co?"
"Ale nic.. jsen si teď uvědomuju jak moc nerozumím dětem..."
"hm... hele jak ti mám vlastně říkat?" zeptala jsem se


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Peichnc Peichnc | E-mail | Web | 25. března 2012 v 19:31 | Reagovat

XD prej ,, Asi si neuvědomuješ že bohové čtou myšlenky" "COŽE?!!" "Hustý, naučíš mě to ???!" XD sem málem spadla ze židle

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama